Školní láska - 11. kapitola

14. srpna 2013 v 15:27 | amy |  školní láska

Nevyšlo to
pohled Amandy



22. května

Nejdřív jsem se sice musela zeptat Amy, jak toho docílila, ale akorát se mi vysmála s tím, že to nějak budu muset udělat. A že mě u toho nebude držet za ručičku. Gabriela (a Francesca, která se tam náhodou objevila) se tomu samozřejmě smály a když jsem po škole kráčela ke svému idolovi, ostražitě mě sledovaly přímo ze šaten.

James zase visel na okně. Nevisel na něm, ale stál u něj a díval se ven, jak kapky deště dopadají na vydlážděnou plochu vedoucí do zahrady. Basketbalové hřiště bylo skoro celé pod vodou (za den toho napadlo docela dost) a déšť také přerušil práci na tom tenisovém. Pokoušela jsem se někde najít toho srbského blázna a nebo ty další z toho klubu, kteří ten sport hráli, jak brečí stejně jako ten chlapec nedaleko mě nad tím, co se děje venku. Ale nikdo z nich tam nebyl. Asi už byli doma.

Možná bych také v tuhle chvíli chtěla být doma. V klidu, v teple. Uvnitř budovy sice také bylo příjemné teplo, ale s pohledem do zamlžených oken jsem sebou třásla.

Podívala jsem se po holkách. Všechny mě braly jako sebevědomou dívku, která okamžitě získá to, co chce. Kdybych taková byla, tak už to dávno mám. Francesca naštvaně seděla na lavici a houpala nohama, nejspíš se hrozně nudila a kluci jí zatím ještě nezajímají. Hm, hlavně že o ní má každý druhý zájem. O mě nikdo, kdo o hnusnou holku s krátkýma vlasama... Z plavovlasé kamarádky jsem pohledem sjela k Amy, která byla mezi oběma lavicemi a četla si něco v knížce, když si ale všimla, že ji sledovala, zvedla svoje zelené bystré oči a ukázala mi vztyčený palec. Jako jediná. Gabriela se totiž věnovala nějakému jinému týpkovi, který stál na konci chodby.

Dále jsem ale všechny tři dívky nesledovala - opakovala jsem si v duchu větu: Musíš najít odvahu. Musíš. Dáš to, jsi silná a sebevědomá. Sice to byly jenom hloupé rady o těch rádoby poradkyň o lásce, ale asi mi to pomohlo. Nevěděla jsem ale, kde začít. Asi bych tam stála ještě hodně dlouho a přemýšlela, nebo by mě potom někdo odtáhnul. Kdyby si mě nevšiml. Ještě před pár minutami ke mně stál zády a vypadal jak na pokraji zhroucení, nyní stál přímo přede mnou.

"A-ahoj," zakoktala jsem se. Jako vždycky. Cítila jsem, jak rudnu. Ale snažila jsem se tu situaci ovládnout. Uviděla jsem, jak okolo mě procházejí starší spolužáci a akorát se mému výrazu vysmívají; ale díky tomu jsem našla odvahu se podívat Jamesovi do očí.

Mlčel. Jen si mě prohlížel. Od hlavy - asi mi tím chtěl připomenout, že mi někde trčí - až k patě. Když jsem se tam podívala sama, zjistila jsem, že mám rozvázané tkaničky. Toho si všimla i v dálce sedící Francesca a začala se tomu smát - až se na ní James zvědavě podíval. Začtená Amy zřejmě nevěděla, o čem je řeč a tak se zatvářila stejně jako kluk vedle mě.

"Ty jsi kamarádka Francesky?" zeptal se mě. Jak jsem si mohla myslet, že první, co mi řekne, nebude o ní. Podívala jsem se naposled po plavovlasé dívčině, která už skoro, jak se smála, nemohla dýchat - a otočila se k němu. "Ano, je to moje kamarádka. A já jsem Amanda." Docela mě zklamalo, že od těch setkání na basketu už si na mě nepamatuje - ale to těžko, když má oči jen pro Francescu.

"A co mi chceš?" Už jsem si myslela, že se rozzlobí a bude tu na mě řvát, jako kdyby právě udělala tu nejpitomější věc na světě. Bylo mi to jasné - UŽ si vzpomněl. Je to ta otravná holka, co za mnou pořád dolejzá. Jak jinak. "Pochop, že o tebe nemám zájem," otočil se a odkráčel pryč. Pozorovala jsem, jak odchází. Jak si nazouvá boty, hledá deštník, který spadl pod lavici a jak nakonec oblečen odchází do nehezkého počasí tam venku.

Dobře. Nevyšlo to.
Neměla jsem dost odvahy.
Příště mu to asi musím říct na rovinu.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Mary | Web | 14. srpna 2013 v 18:49 | Reagovat

Hezké :OO Dobře napsáné,grafika taky..těším se na další část :)) jen tak dál :)

2 so-unknown | Web | 14. srpna 2013 v 18:49 | Reagovat

Nádherný !!! Klobouk dolů....
Miluji tento typ povídek.... jen tak dál a přeji hodně štěstí :)

3 wandaradova | Web | 14. srpna 2013 v 21:48 | Reagovat

chválím 8-)

4 TeSs / safe-sound | Web | 15. srpna 2013 v 14:19 | Reagovat

Je to krásný. Než jsem si přečetla tento díl přečetla jsem si i ty ostatní. Mám ráda tyhle povídky a ta tvoje je skvělá. Těším se na další díl. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.