Září 2013

Moje první schůzka s B.

29. září 2013 v 20:23 | a. |  deníček
Zdravím. :3

Dnes jsem absolvovala svou první schůzku s klukem, který má dredy, je bláznivý, ale při tom fajn a potkali jsme se jednou při cestě tramvají. Od prvního setkání už nějaký čas uběhl. Já jsem ale neměla čas, když ano, tak on zase ne a tak nám to vyšlo až na neděli 29. září. Říkal mi sice, že má dost učení (což já také, zítra opět píšeme), ale naši schůzi jsme vnímali jako odpočinek od neustálého učení a brejlení do knih. Asi takhle bych to popsala. Odpoledne to bylo pohodové, klidné, pobavili jsme se v kině u filmu a nakonec jsme se jen tak procházeli po městečku. Nelituji toho, že jsem věnovala tomuto milému klukovi pár hodin svého času. Neznám ho sice tak dopodrobna, jenže podle věcí, co jsme si dnes řekli, poznávám, že máme leccos společného. Záliby možná až tak ne, ale hlavně společný pohled na svět a dost podobné názory.

Dnes přidávám pouze kratší článek, protože o tomhle se více musím rozkecat zítra. Přikládám písničku a dobrou noc,

Amy


Školní láska - 20. kapitola

28. září 2013 v 19:19 | patnáctiletá |  školní láska

Zamotaná hlava
pohled Novaka


grafika - podzim. #13

27. září 2013 v 18:49 | Bulharka |  grafika

Zdravím. Vím, že pořád přidávám jen grafiku, která je nezajímavá a nepěkná a raději bych ji vůbec neměla vystavovat na blogu, ale dnes jsem opět dostala chuť něco udělat. Protože nedávno začal podzim (kalendářně, jinak zřejmě již také), rozhodla jsem se udělat 4 avatary s touto tématikou. Vím, že dělám pořád ty stejné věci dokola, avatary a patlaniny, ale tohle mi jde prostě nejlíp. :D Nedávno jsem vytvořila i jiné věci, ale nejsem s nimi spokojená, takže se s nimi raději ani chlubit nebudu.


Nestíhám

26. září 2013 v 19:58 | anna |  deníček
Zdravím po pár dnech znovu u deníčku.

Nyní nemám během dne moc času, rozhodla jsem se, že se budu více věnovat správné životosprávě a začnu chodit dříve spát, budu se snažit spát co nejdéle, abych byla na trénink ráno odpočatá a připravená. Proto se nenachází moc času na blog, takže se sem podívám málokdy. Bude to s přibýváním učiva možná ještě horší, doufám ale, že vám to o víkendech vynahradím a dokáži nějaké články třeba i přednastavit.

Ve škole to zatím vychází. Várku opakovacích testů jsem s dobrými známkami přežila a již brzy mě čeká něco dalšího. Občas si myslím, že oni ti učitelé milují zadávání testů, úkolů a všeho. A dávání špatných známek snad ještě více, protože jich bylo opravdu hodně. A to jsem si ještě do nedávna myslela, že do třídy chodím se samými chytrolíny - dochází mi, ale že už to tak dávno není a všichni kdysi chytří teď na školu kašlou. Jejich problém, oni špatně dopadnou, proč se jimi vůbec zabývám?

Na tělocviku jsme dneska hráli basketbal - většina holek vůbec nevěděla, jak se to hraje a jak se hází míč, některé dokonce ani nechtěly spolupracovat s týmem, při tom především ta souhra je při té hře nejdůležitější. No jo, co můžu očekávat od lidí, kteří to v životě nehráli, když se jinak ocitám mezi "profíky", kteří toho vědí více než já. Nakonec jsem to nějak přežila. Sice s boulí na hlavě a pochroumaným kolenem, ale do ke sportu patří.

Nyní se půjdu zase učit a potom zalezu do postele, ještě před tím ale musím zdůraznit, že už se neskutečně těším na lyžák, na který zřejmě pojedu. A taky na dovolenou do Bulharska příští rok, slíbenou mojí maminkou. Vzpomněla jsem si na to během dneška, když jsme společně vzpomínali na krásné léto... jenže teplé počasí vystřídaly deště, zima a brzy sníh... a Vánoce. Už se na to šílení pomalu připravuju. Už teď všude slyším Vánoce. Možná bych si měla taky začít šetřit a přemýšlet, co svým blízkým koupit... Říkám si sice, že času je ještě dost, jenže poté to shánět na poslední chvíli? To raději mít dříve připravené...

Hezké dny přeji,

Amy.

Školní láska - 19. kapitola

24. září 2013 v 19:33 | áčko |  školní láska

Zjištění (1. část)
pohled Gabriely


pondělí.

23. září 2013 v 19:49 | amy:) |  deníček
Zdravím.

Opět se dnes ozývám s deníčkem. Omlouvám se, že zde nepřibývají jiné články, povídku sice napsanou mám, připravím si ji ale na zítra a na středu, kdy tady moc nebudu, tak jenom přijdu, vložím a budu to mít jednodušší. :) Navíc teď nemám náladu dělat jiné věci. Není mi moc dobře, rýma je čím dál horší a začíná se k tomu přidávat i vyšší teplota, no snad to bude lepší a budu v pořádku. Začíná se te´d u nás ve třídě hodně marodit, dnes nás bylo pouze 14, jen nevím, jestli za tím byla jenom nemoc, nebo to, že jsme toho měli dneska hodně psát, nakonec jsme psali jenom krátkou prověrku z matematiky, za to mám bohužel za pět, i když to bylo opravdu lehké. No jo, co se dá dělat, budu se příště muset víc snažit, aby konečnou známkou na vysvědčení byla alespoň dvojka. ;)

Kromě matematiky jsme měli taky fůru dalších hodin - tam to naštěstí byla pohodička, takže pondělí přežito bez problémů. Možná až na to, že se na mě vykašlal další člověk a nálada naší třídy je na bodu mrazu. Při hodiných buď všichni smrkají, kašlají, kreslí si, brečí, mlčí nebo spí. Kdysi to s mými spolužáky byla i sranda, ale teď se všichni ponořili do smutku a nejhorší je, že já vůbec nevím, o co jde. Jenom já se snažím třídu rozveselit, ale nikdo se mým vtipům nesměje. Marná snaha.

Ještě, že u nás v klubu je to o trochu lepší. Dnes jsme na tréninku dělali blbosti, protože se trenérovi nějak nechtělo, asi na něj taky něco vlezlo. :D Dokonce naše hlavičky přišly na několik skvělých nápadů. Možná se o tom brzy dozvíte. Každopádně se těším, až tu letošní dlouhou sezonu uzavřeme a nebudeme se moci dočkat té následující. Je tam plno skvělých lidí, se kterými se dá bavit o všem. Našla jsem si tam mnoho kamarádů. Je důležité, mít přátele. Bez toho, aby při vás někdo stál, podporoval vás a držel nad hladinou, by nebyl důvod žít. Važte si svých přátel.

Krásný večer,

Amy

neděle.

22. září 2013 v 19:44 | . |  deníček
Dobrý večer!

Víkend pomalu končí a zítra se opět přesuneme do školních lavic. Upřímně, už mě opustilo počáteční nadšení a už se do školy tolik nehrnu - všichni moji přátelé mají divnou náladu, nechtějí se bavit, učitelé by nám dávali samé písemky a pořád samé zkoušení ze všeho, co se dá. Zatím to zvládám dobře, ale uvidíme, jak to půjde dál. Zítra mohu očekávat další testy, takže se šprtám jak nejvíc mohu, proto taky v příštích dnech očekávejte, že se nebudu ozývat denně.

Dnešní den jsem strávila učením, sezením u počítače a u televize a žraním pouze ve svém pokoji. O tom ale tady nebudu vyprávět. Co taky psát o obyčejných dnech s obyčejnými činnostmi. Kromě toho, že tady celý den ležím z lenosti, to má taky důvod, že musím neustále smrkat a mám trochu zvýšenou teplotu, zatím je to ale dobře a doufám, že na mě nic neleze, protože bych opravdu nechtěla zameškat další hodiny ve škole, protože teď se musím opravdu snažit, abych měla i nadále dobré známky.

Nyní si dávám od učení takovou krátkou pauzičku a chystám se napsat další kapitoly mojí povídky. Po dlouhé době jsem se dnes podívala na bývalý blog a vzpomněla si na své staré rozjeté příběhy, u kterých jsem si obnovila děj a plánuji je dopsat. Také jsem si vzpomněla, jak jsem kdysi psala strašně a pocítila tu změnu oproti loňskému roku. Doufám, že k lepšímu.

Půjdu si teď udělat čaj a asi se podívám na nějaké filmy. Máte tip na nějakou dobrou komedii, kterou bych mohla shlédnout? Děkuji, pokud mi něco poradíte :)

Dobrou noc,

Amy

grafika - vlci. #12

21. září 2013 v 17:37 | kdo neskáče není čech hop hop hop |  grafika

Ahojte! Dnes přicházím pouze s jednoduchou patlaninou s vlky v noci, nevím, jak mě to napadlo, zrovna čtu nějaký příběh o vlcích, takže asi proto. Je to jako obvykle nic moc, jsem začátečník, proto to není dokonalé. :)


pátek.

20. září 2013 v 17:49 | . |  deníček
Dobré ráno.

Dobře, tak ne ráno, ale již pomalu blížící se večer. Možná dnes píšu článek o trochu dříve než normálně, ale to není z jiného důvodu než to, že už jsem doma od tří a užívám si pohodičku, odpočívám a těším se na víkend, který nás po jistě náročném týdnu čeká. Pro mě byl odpočinkový vlastně už tento den. Žádné učení, akorát obcházení stanovišť s nějakým kecáním a úkoly. Byla jsem ve skupině číslo 7 (sedmička je sice šťastné číslo, ale celkově jsme se první neumístili) společně s dalšími studenty 2. ročníků, nějaký prcek mě tam celou dobu otravoval se vším, co viděl, slyšel a bůhvíco dalšího. Jediný, s kým se v té skupině dalo bavit, byl Kája, který byl strašně smutný a naštvaný, takže s ním se bavit taky nedalo. Tak jsem se tam takhle nudila. Tedy ne. Většinou na mě padalo odpovídání otázek, protože jsem tam byla snad jediná, kdo dokázal přemýšlet.

Ale ta témata nebyla až tak k přemýšlení. Značky, houby a nevím co dalšího... možná jediná opravdová zkouška přišla až na fyzických činnostech. Nejdříve bylo běhání koleček (musela jsem běžet tři, protože nikdo nebyl schopen běhat) a následovala jízda na kole. Absolvovala jsem oboje + ranní trénink, ale moje tělo to nějak zvládlo, dokonce se se mnou táhlo od školy na náměstí od náměstí do školy a a od školy na busák.

Zrovna si pročítám svoje první známky. Jsou mezi nimi hlavně ty dobré, zatím je to stále ještě dobré. Ve čtvrtek jsme psali hodně písemek, tak jsem upřímně zvědavá, jak to všechno dopadlo, ale věřím si, že žádnou kuli nedostanu a učitelé budou na svou poslušnou žačku hodní a budou mi dávat dobré známky celý školní rok. Přece mě nenechají propadnout, to bych je žalovala!

Teď jsem si jistá, že se až do zítřka skoro vůbec nepohnu. Dobře, možná vstanu a dojdu si pro svoje Raffaello, které se mi chystá bratr ukrást, možná se dojdu vysprchovat, možná si dojdu pro přikrývku, protože je tu děsná zima...

Hezký zbytek dne.

Amynkááá
bla

Školní láska - 18. kapitola

19. září 2013 v 21:57 | moje povídka už je dospělá... |  školní láska

U Amy doma
pohled Gabriely