Školní láska - 15. kapitola

6. září 2013 v 20:50 | Tenhle díl se mi opravdu nepovedl... neumím psát. |  školní láska

Plán 2/2
pohled Novaka



25. května

"To je to tak tajné, že jsi musela počkat, až bude všude ticho?" zeptal jsem se jí zvědavě. Zahlédl jsem ji, jak se znovu rozhlíží, jestli ji někdo neposlouchá. "Musí to zůstat mezi námi," zašeptala. "Já nic nevykecávám, pokud to teda není něco důležitého." Táhl jsem po úzké uličce svůj kufr a napjatě čekal, co z rudovlasé dívčiny vyleze. Pomalu se blížila křižovatka, rozdělující přírodu a město. Ze všech směrů přijížděla vozidla, chodci čekali na přechodu.

"Potřebovala bych pomoct. Chtěla bych nějak odlákat Amy od Olivera. Myslíš, že bys mi mohl nějak pomoct?" zeptala se mě. Cítil jsem na sobě její pohled. Svoje zelené oči upírala přímo do těch mých. Myslela si, že mě tím přesvědčí k tomu, abych jí nějak pomohl. "Ale jak?" odpověděl jsem jí znovu otázkou. Při chůzi jsem nervózně kopal do kamenů a neodvážil se podívat vzhůru, jenže svítící semafor mě zastavil. Spousta lidí čekala, až se na něm konečně rozsvítí zelený panáček. Zatímco vozidla volně projížděla po pečlivě upravených silnicích, lidé stále čekali a ohlíželi se po hodinkách, jak už dlouho tu vlastně stojí. Mezi nimi bylo několik našich spoluvýletníků, ti si nás ale nevšímali a bavili se pouze mezi sebou. "Nevím... třeba by tě něco napadlo." Uslyšel jsem ten hlas opět. Třásl se. Nevím, jestli jí byla zima, nebo se třásla nervozitou. Takhle zkušený v mezilidských vztazích jsem nebyl.

Přemýšlel jsem, co bych jí řekl, že jsem si ani nevšiml, že na semaforu začala svítit zelená. Samantha mě musela zatahat za rukáv, aby se mnou pohla. Nakonec jsem si uvědomil, že zdržuju provoz, tak jsem se rozběhl na druhou stranu křižovatky. "Promiň, ale s tímhle ti teda nepomůžu," zašeptal jsem, "rozhodně nebudu nic dělat Amy ani Oliverovi. Jsou to normální lidé a když spolu chtějí být tak je nech ne?" Dívka, která mě doprovázela, otevřela ústa na naznačení toho, že by chtěla něco říct. "A ještě nechápu, proč kvůli tomu lezeš za někým. Myslíš si že ti něco udělám a ty jen budeš dělat, že mě máš ráda? Takhle se teda trápit nenechám." Přidal jsem na kroku, poté, co jsem zjistil, kolik je právě hodin. Bylo mi jasné, že už všichni čekají jen na nás dva. "Jestli chceš, můžeš to udělat jenom tak z lásky ke mně a pak necháš mě na pokoji a bude klid," uchechtla se.

"A to ji chceš nějak ztrapnit, nebo co?" zeptal jsem se, jak by chtěla pokračovat. "No, třeba. Možná by se mohl Oliver dozvědět, že ho podvedla." Zamířili jsme k vlakovému nádraží, kde už čekala většina naší party výletníků, mířících na víkend ven do přírody, na skok z velkoměsta. Společně se Samanthou a ještě nějakou neznámou dívkou, která nás pronásledovala, jsme se zařadili k nim. "Třeba to může být opačně a to už si vyřešíš sama," zašeptal jsem naposled a vydal se k Oliverovi s Peterem, kteří na mě zběsile mávali. "Čau Nole, už na tebe tady čekáte, kde ses toulal?" zeptal se Mark, který se k nám připojil. "Sorry, nějak mi to trvalo." Ucítil jsem, jak na mě někdo padá. "Patricku, chlastal jsi?" ozval se ihned Peter. Všichni okolo se začali smát.

Patrick si prohrábl vlasy, zkontroloval se ve svém zrcátku v peněžence a otočil se k nám. "Ale jo, v poho." Čímž vyvoval další posměšky. "Tak půjdem ne?" Podíval se udiveně po všech, kteří chytali od smíchu křeče a někteří už se i váleli smíchy. "To jsem tak snad vtipnej nebo co?!" Na jeho tváři bylo vidět naštvání. Amy, která si jako jediná zanechala klidnou hlavu, poplácala staršího spolužáka po zádech a jako první vyběhla k právě brzdícímu vlaku. "Měly bychom se pohnout, pánové a dámy!" zavelela všem chlámajícím se výletníkům, kteří se líně zvedli ze země a následovali ji až dovnitř, kde se celá, téměř patnáctičlenná skupina rozsadila na všechna sedadla po celém vagonu. Celou dobu cesty jsme byli zticha, teprve až na samotném výletě v přírodě se všichni opravdu rozjeli... I Samantha. Dokonce tam začala uskutečňovat svůj plán...

Neúspěšně. Pravá láska překoná všechny překážky.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 ´Paris´ | Web | 7. září 2013 v 12:09 | Reagovat

Mě se ten příběh tedaa líbí :)

2 Leome | E-mail | Web | 7. září 2013 v 12:18 | Reagovat

Vůbec si nemyslím, že se ti to nepovedlo - je to skvělý díl :-).
Patrick musí být opravdu pohledný :-D.
A máš moc pěkný design :-).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.