Shadowcrest - 1. kapitola

25. října 2013 v 20:56 | .... |  shadowcrest

1. kapitola



"Takže ty jsi tu nová, že?" zeptala se Maribel, nosící ostatním adimentům něco na zub a stále pobíhající mezi malou kuchyňkou skrytou za fialovými závěsy a prostornou jídelnou, kde se mohlo usadit celé obrovské obyvatelstvo zdánlivě malé chaloupky v lese. Na její slova jsem přikývla. "Ano. Jmenuji se Akassa Lathamová," vytlačila jsem ze sebe. Zalechla jsem mumlání. "Jako kdybych to děvče od někud znal..." Stařík, opírající se o hůl, mě celou dobu sledoval. Otočila jsem se k němu. "Vítejte zde, slečno Lathamová," přivítal mě vstřícně. Usmála jsem se a podala starcovi ruku. "Děkuji." Po stisku jeho ruky jsem ucítila něco zvláštního. Byl to stejný pocit, jako u Shana. A po pohledech na adimenty mi to došlo. Dochází i k velkým fyzickým změnám. Prohlédla jsem si sama sebe. Vypadala jsem naprosto normálně. V tu chvíli jsem se cítila, jako že se liším, že jsem jiná a že sem nepatřím, do této jiné kultury. "Noc už se blíží," kývl stařec. "Jestli dovolíte, dovedu vás k vašemu pokoji. Brzy proběhne proměna."

Popadla mě panika. "Jaká proměna?" Netušila jsem, o co se jedná. Adimentský svět byl pro mě doposud neznámý. Vše, co teď objevovala, pro ni bylo nové. "Ehm..." Stařec se odmlčel. Shane mu pomohl. "Vidíš, jak jsme jiní? Musí to proběhnout i v tobě vevnitř. Musíš se z obyčejného člověka stát adimentem pomocí blesku. Brzy odbije půlnoc, a vždy přesně o půlnoci to začíná," odpověděl. Zalekla jsem se. Takhle jsem si to nepředstavovala. "Neměj strach. Přežili jsme to tu všichni, tak to zvládneš i ty," snažila se mě podpořit Maribel, která právě v kuchyni dokončila všechno jídlo na zítřejší snídani. Na jejím podnose kromě typických pokrmů, které se podávaly i u lidí, byla také zvláštní červená tekutina, připomínající krev a podivná směs různých barev. "Shane, pomůžeš mi prosím s úklidem? Zítra jsou svátky podzimu, musí to tu být upraveno." Černovlasý chlapec přikývl a s radostí pomohl své matce s přípravou zítřejších slavností.

Ucítila jsem na svém těle znovu ruku starce. "Zavedu tě do tvého pokoje," pobídl mě k chůzi. Vystoupala jsem dlouhé kamenné schody potáhnuté fialovým kobercem (ostatně téměř vše v sídle adimentů bylo sladěno do odstínů fialové barvy) vedoucí k dlouhým řadám bílých plastových dveří s okýnkem a pozlacenou tabulkou se jmény jeho obyvatelů. "Je jich tu opravdu hodně. Když jsem sem přišel já, bylo jich tu o polovinu méně. Ale je dobře, že naší rasy přibývá, naše činnost je velmi důležitá," vyprávěl. "Třídíme lidi na ty hodné a na ty zlé. Ti, kdo jsou hodní, se dostanou do takových chaloupek, jako je zde v lese. Je jich po celém světě přes pět set." Doprovázela jsem starce cestou v řadě dveří, na kterých se míhaly různá čísla, na začátku od jedné až do trojciferných čísel. "Ty dveře jsou očarované, takže až to příště budeš zase hledat, ony tě k sobě přitáhnou." Došli jsme ke dveřím. Pod číslem byla napsána dvě jména; Tamare Ditmarsová a Celoa Kippenbergerová. Usoudila jsem, že nejspíše budu bydlet společně se dvěma dívkami. Sledovala jsem v malém okénku, jak se obě děvčata po pokoji pohybují a tancují na hudbu, která zněla přes celou chodbu.

Zaklepala jsem na dveře. Nervózně jsem si zkousla ret, protože jsem netušila, co od setkání s děvčaty mohu očekávat. Nevěděla jsem, jak mě přijmou. Otevřít přišla drobnější, krátkovlasá slečna s blonďatým mikádem. "Dobrý den," pozdravila s úsměvem. "Vítej u nás, Akasso, už tě tu čekáme." Tmavovlasá dívka na rozdíl od kolegyně z mého příchodu takovou radost neměla, na jejím projevu bylo poznat, že to je pouze divadýlko. "Ahoj," usmála jsem se na obě. Vydala jsem se k posteli. Bylo tam vše připraveno, jako kdyby čekali přímo na mě. Ve skříni se nacházelo oblečení hlavně v odstínech fialové a zelené barvy, jakožto znaku adimentů, všude byly věci, které jsou k mé práci důležité. Zalehla jsem do své postele. Ve své posteli s modrým povlečením s bílými mráčky jsem se nechala unášet přesně na takových obláčcích po své fantazii. O tom, co se dělo v noci, jsem neměla ani ponětí...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 TeSs / safe-sound | Web | 26. října 2013 v 20:09 | Reagovat

Týjo je to fakt krásné a těším se na další díl. Zajímá mě jak se to dále bude vyvíjet a hlavně co se stane z Akassy a jestli se z ní stane adiment. Snad 2. kapitola bude co nejdříve :3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.