Listopad 2013

Povedený týden.

29. listopadu 2013 v 19:49 | amy |  deníček

Zdravím vás všechny po pár dnech!
Tenhle týden mi dal dost zabrat. Jedna dobrá zpráva ale je, že kamarádka se se mnou začala konečně normálně bavit, i když mám stále z toho trochu strach, takže radši nemluvím vůbec, než abych zase řekla něco, co by nás znovu rozdělilo. Zlepšila jsem se i v matematice, takže mám rozhodně co oslavovat, čtyřku mít nebudu, zase jsme psali a tentokrát mi to docela šlo, nevím, co to předtím bylo, že jsem nebyla schopná ty písemky napsat na dobrou známku, při tom jsem zjistila, jak je to primitivní.

Už nestíhám všechno dohromady, teď se všichni, co to ještě nevěděli, dověděli o tom, že jsem z Německa a hodně jich chce doučování z němčiny. Ne, já jim na to kašlu. Mě stačí už to doučování K. z češtiny, protože jak máme hodinu, tak příště už se to musíme učit znovu, protože si to panáček nepamatuje. No dobře, to by takhle šlo. Aspoň se nenudím čekáním a mrznutím na zastávce a mám co dělat. Ale tím pádem se taky nikam nedostáváme, takže navždy zůstaneme u toho, kdy se říká dobrý den a kdy nashledanou. Hm.

Ve středu jsem rozbila televizi. To by možná nebylo tak hrozné, ale potom jsem z toho byla nervózní a spálila jsem večeři. Bratr měl smůlu, že to snědl. Ale můžu za to hlavně já. Bylo mu potom špatně a ještě teď nevypadá úplně zdravě. Cítím se upřímně dost hrozně, protože vina je na mě. Radši příště nebudu nic vařit a nebo ani nebudu zapínat tu přiblblou věc, když v ní stejně nic nedávají. Byla jsem s bráškou v nemocnici, kde si ho prohlídli a tak závažné to naštěstí není, takže bude brzy v pořádku. Musím říct, že se mi ulevilo. Mě na bratrovi opravdu záleží a měla jsem o něj strach.

Dneska jsem málem přišla pozdě do školy, protože jsem musela jet busem brzo (máma jela jindy, takže mě nemohla do školy dovést, jako to bývalo jindy když nemám trénink), ale doběhla jsem na zastávku krátce předtím, než se bus rozjel, takže mě řidič ještě vzal, ale měla jsem opravdu štěstí. Kdyby už odjel, tak bych musela čekat někde do osmi na další autobus, takže to už by bylo hodně pozdě. Ještě před vyučováním jsem šla do knihovny si něco vypůjčit, ale tam jsem rozsypala knihy a musela je tam zpátky rovnat, takže jsem si nic nevypůjčila a byla jsem ráda, že jsem stihla dojít do školy. Ještě, že pak už nic tak hrozného nebylo a dostala jsem jen samé dobré známky. Z tohoto hlediska hodnotím tenhle týden vydařeně... zlepšila jsem si známky v několika předmětech, takže to zatím na vysvědčení vypadá dost dobře.

Chtěla jsem si domluvit schůzku s B, ale nějak se mi nyní neozývá, nevím, jestli jsem mu něco provedla, volám mu vždycky o víkendu, píšu mu, jestli má čas, ale on mě z nějakého důvodu zase začal ignorovat, nebo co. Minule jsem ho viděla s nějakou divnou holkou, a potom ještě s partou pitomců, kteří se k jeho povaze a chování nehodí. Byla jsem docela smutná, když jsem je viděla se s ním někde tahat. Ale asi se změnil, lidé se mění...


Shadowcrest - 5. kapitola

26. listopadu 2013 v 17:54 | amy |  shadowcrest

5. kapitola


liebster blog award

23. listopadu 2013 v 20:09 | amy |  projekty

Hezký večer přeji,
dnes jsem se konečně dohrabala k napsání tohoto projektu. Byla jsem nominována od dvou blogerek (čehož si velmi vážím, děkuji, nemyslela bych si, že mě vůbec někdo nominuje), tak jsem se rozhodla odpovědět na jejich otázky, napsat 10 faktů o sobě a položit dalším účastníkům nějaké otázky. Nikoho nominovat nebudu, moje oblíbené blogy už to psaly, takže nechávám možnost těm, kteří chtějí dát vědět světu o svém blogu :)


Shadowcrest - 4. kapitola

22. listopadu 2013 v 20:28 | amy |  shadowcrest

4. kapitola


nový vzhled - zima

20. listopadu 2013 v 20:05 | Amy |  deníček

Zdravím vás všechny znovu po dni :) Dnes jsem končila o něco dříve, proto jsem se rozhodla začít trochu pracovat na blogu a vytvořila jsem nový design. Nejsem s ním moc spokojená, ale jsem ráda, že už konečně zmizela ta pesimistická černá i ta moje příšerná fotka, nyní to vystřídalo něco klidnějšího. I když je pravdou, že mě to, že již brzy začne padat sníh, moc neuklidňuje. Navíc mrznu už teď na podzim, nemám nic na sebe, tak co dělat?

Počítám, že tento vzhled tady vydrží tak do půlky prosince, kdy bych ho chtěla vystřídat nějakým vánočním. Právě tyto svátky se blíží a mě zbývá nakoupit ještě několik dárků, které bych chtěla svým blízkým nadělit pod stromeček. U některých stále nevím, protože neodhadnu jejich vkus, ale snad je vybranými dárky neurazím :) I když už to není takové nadšení, jako když jsem byla malá, stále se na Vánoce opravdu těším. Všichni svátky tráví ve shonu, my si ale jediné chvíle v roce, kdy jsme celá rodina společně, užíváme naplno. Nemůžu se dočkat, až zase všechny uvidím, až uvidím svou kamarádku, kterou jsem teď už neviděla víc než rok a už mi opravdu chybí. Kdysi jsme na sebe byly zvyklé, teď, jako kdybychom se už vůbec neznaly. Bohužel to takhle je kvůli vzdálenosti. Potkaly jsme se v Německu, kde ona stále žije, zatímco já teď bydlím v České republice. Navíc mám i pocit, že po těch letech o mě ztratila zájem. Kdysi jsme byly opravdové kamarádky, i nyní bychom si toho mohly spoustu říct, ale náš vztah už není jako dřív. Obě jsme někde jinde, máme jiné přátele, jiné zájmy.

Zítra nebo v pátek se můžete těšit na kapitolu Shadowcrestu, kterou mám rozepsanou. Mějte se krásně!
Amy


Školní láska - 24. kapitola

19. listopadu 2013 v 20:18 | Ann |  školní láska

Odlet
pohled Samanthy

/omlouvám se za neaktivitu v posledních dnech. Myslela jsem si, že když si dáme s trenérem pauzu s ranními tréninky, že budu mít více času, ale spíše ho mám čím dál méně. Ale snažím se ve volném čase psát povídky, takže teď budu přidávat nové kapitoly obou rozepsaných povídek. Se Školní láskou se dívám, že jsme docela daleko, ke konci se ale zatím neblížíme, i když by se to mohlo zdát :) ještě se to zamotá./


pocity.

14. listopadu 2013 v 20:27 | amy |  deníček

Zdravím. ^^
Jak jsem včera slibovala, dnes přidávám deníček. Musím se z uplynulých dnů vypsat, mám v hlavě spoustu pocitů a zážitků. Včera jsem měla koncert, na kytaru jsem hrála společně s jednou kapelou z města, kde jsou samí fajn lidi a byla sranda si takhle s nima zahrát, i když jsem byla zpočátku hodně nervózní, ano, bylo tam sice asi pět diváků, ale pro mě je jen utrpení před někým hrát... nakonec jsem to nějak zvládla, možná jsem tam něco zkazila, ale myslím si, že i takové malinké vystoupení bylo podařené a možná bych šla do toho znovu, zajímavá zkušenost :)

Jinak doufám, že si zase nacházím cestu ke své kamarádce, o které se zmiňuji již po několikáte. V minulých dnech jsem byla docela překvapena, že se chovala normálně a nebyly s ní žádné problémy. Bohužel takhle to bylo už několikrát a zase jsme se dostaly na začátek, takže zatím nedělám ukvapené závěry. S naším vztahem je to jako na houpačce. Já bych se s ní dále chtěla přátelit, protože mi už dlouho chybí člověk, kterému bych mohla všechno říct, což v poslední době nemohu, jelikož mě nikdo nepochopí, tak jako ona...

Tak čtvrtletka z matiky bohužel nedopadla nějak dobře. Ale jsem ráda, že to není další kule, to už bych na tom byla opravdu špatně. Nakonec jsem dostala trojku, ale k o stupeň horší známce chybělo málo. Snažím se teď hodně cvičit počítání a geometrii, táta byl tak milý a sice dost nesrozumitelně, ale něco z toho snad začínám chápat, takže to je jistě na správné cestě :) Naopak radost mám z písemky z němčiny, kde jsem věděla úplně všechno, sice zase všichni byli naštvaní že "jsem Němka a tak to asi umím líp". Ale takhle to není. Nejsem si vědoma, že bych byla v němčině nějak o moc lepší než moji spolužáci.

Také bych vám chtěla poděkovat za skvělé komentáře k mým povídkám. Opravdu si toho moc vážím a díky vám mám také chuť psát další kapitoly :) Jak odhaduji, Školní láska bude asi opravdu dlouhá, jelikož mám v plánu popisovat další dva školní roky, takže to bude asi ještě hodně dlouhá doba, a Shadowcrest bude nejspíš kratší. V příštích dnech se můžete těšit na další kapitoly. Mějte se krásně!

Shadowcrest - 3. kapitola

13. listopadu 2013 v 16:00 | opět přidávám povídku |  shadowcrest

3. kapitola
/přednastaveno - doprovázím jednu kapelu na malém vystoupení - zítra se ozvu s deníčkem/

Školní láska - 23. kapitola

10. listopadu 2013 v 18:54 | . |  školní láska

První opravdová schůzka (2. část)
pohled Amy


jo, žiju.

9. listopadu 2013 v 19:54 | amy |  deníček

Zdravím vás po delší době. Nemám teď náladu ani čas něco na blog napsat, proto bude článek opět o ničem. Zítra se ale vrhnu na psaní Školní lásky, jejíž kapitola tu byla naposledy někdy před rokem a už mě něco napadlo, tak by to mohlo jít sepsat. Zítra si dávám chvíli volna, tak budu psát a psát a přednastavovat články a přednastavovat články. Ale zároveň s tím musím trénovat i na malý koncert ve středu, jedna kapela mi nabídla, abych s nimi hrála na kytaru, tak proč ne. Jejich kytaristovi se něco stalo, tak šli za mnou, že ano. Ne, vůbec si nestěžuju, naopak!

Pokračování příběhu s kamarádkou - v pondělí za mnou přišla, abych jí pomohla s úkolem. Nevěděla jsem, jak mám reagovat, jestli jí pomoci nebo se na ni vykašlat, jako ona na mě. Nakonec rozhodlo moje dobré srdce a tak jsem řekla "dobře, udělám to". Teď si říkám, že to byla chyba. Takže využívání teď bude pokračovat. Jak ostatní viděli, že jí pomáhám, dolezli taky. Výborně. To se mi zase něco podařilo. Doplácím na to, že jsem tak hodná, chci se všemi vycházet a všem chci pomoci. Teď toho každý využije a bude si hrát na kamarádíčky, když bude něco potřebovat, pak když to dostane, tak odleze a bude dělat, že neexistuje, při tom před hodinou říkal "budeme přátelé a já ti příště taky pomohu" a co z toho? Mě nikdo nepomohl.

Včera jsem znovu nějak onemocněla, byla jsem už od rána hrozně unavená, bolelo mě celé tělo a nevěděla jsem, co s tím. Včera jsem se hrozně nudila, protože mi kvůli pětce z matematiky zakázali jak počítač, tak televizi. Tak jsem si četla knížky a učila se, nic špatného. Dnes už mě sem pustili (řekli, že na chviličku, ale já vím, co na ně platí, takže chvilička to rozhodně není!), odnaštvali se a řekli si, že asi nejsem jako oni a všichni nemají takový talent na matematiku, jako oni. Ale nemůžou se smířit s tím, že dostávám z matematiky kule, takže se půjdu snažit nacpat si do hlavy všechno, co se teď učíme, abych nepokonila čtvrtletku v pondělí...

Krásný zbytek dne