Prosinec 2013

Jedu do Německa. Navždy?

5. prosince 2013 v 18:46 | amy |  deníček

Zdravím.
Skoro po týdnu - ale teď toho mám opravdu moc, takže nemám ani čas psát. Nejdříve jsem byla nemocná, teď už je to sice trochu lepší, ale žádná sláva. Když přijdu domů, tak si lehnu, nebo se mnohem raději podívám na film a nebo si přečtu knihu. Povídky teď moc nepíšu, chybí mi nápady. Taková menší spisovatelská krize.

Máma chce, abychom se opět vrátili do Německa. Je to už po několikáté, ale tentokrát k tomu přidala i hysterický řev. Já se do Německa vracet nechci, i když stále v mém životě zůstanou vzpomínky na můj tamější život. Ráda bych tam jela na pár týdnů, navštívit příbuzné, znovu se projít po svém bývalém bydlišti. Ale stěhovat se tam rovnou, to ne. Ať si mamka říká, že tam budeme žít spokojenější život než tady v Čechách, mě to tady vyhovuje. Navíc bych si těžko zvykala zase na život úplně jinde. U nás a v Německu se to hodně liší, každý národ žije úplně jinak.

Jak tak přemýšlím, chce nás s bratrem vzít a prostě odejít. Táta je stejně teď pořád mimo, stal se z něj hospodský povaleč a často se ani nevrací domů, a když ano, tak je opilý, že se sotva dobelhá domů. Maminka už pomalu balí kufry. V brzké době asi odjedeme. Nevím, co mám čekat. Asi proti tomu nic nenadělám. Můžu se s ní hádat jak chci, ale stejně to nebude mít žádný účinek.

Měla bych jít taky balit. Asi se brzo rozloučím s Českou republikou. S mojí milovanou vesničkou. Ne, nechci tam jet. Ale možná to tak bude lepší.
Sbohem.